Jak dávkovat vitamíny pro sportovce?

Jak dávkovat vitamíny pro sportovce?

Důležitost vitamínů ve stravě bývá podceňována jak ze strany výrobců suplementů, tak ze strany spotřebitelů, kteří jsou ovlivňováni spíše masovou medializací výrobků na budování svalů. Proč je dostatečný příjem vitamínů důležitý z hlediska svalového výkonu? A jaké množství vitamínů dávkovat?

Stanovení, či lépe nepochopení významu správné dávky vitamínů je jednou z prvních chyb, kterou sportovec ve výživě může udělat. Význam vitamínů ve sportovní výživě je málo zdůrazňován jak ve sportovních časopisech, tak i prodejci ve fitcentrech a na internetu. Důvodem je to, že prodej vitamínů spadá hlavně do působnosti lékáren a prodejců zaměřených na nesportující populaci a jejich dosažitelnost je v podstatě jednodušší u nich než ve fitcentrech, sportovních prodejnách nebo e-shopech pro sportovce.

Proto je téměř nikdo ve sportovních časopisech neinzeruje, nevycházejí o nich články ani jako skrytá reklama a prodejci sportovní výživy je bagatelizují, aby zákazníci místo za vitamíny u konkurence v lékárně spíše utráceli u nich za specializované výrobky pro sportovce. Částečný podíl na tom mají i bulvární časopisy, které ve snaze otisknout šokující článek záměrně podceňují význam vitamínů a místo vitamínových produktů doslova doporučují raději konzumaci alkoholických nápojů a podobně.

Nedostatek vitamínů a proteinů však patří mezi základní chyby ve sportovní výživě. Typickým jevem je odmítání vitamínů jako složky v proteinových nápojích kvůli obavám ze zvýšení ceny, ovšem v tom případě je nutno vitamíny doplňovat v tabletách.


Mají sportovci větší potřebu vitamínů?

Vitamíny jsou látky, které jsou nutné pro metabolismus, neboli fungování biochemických reakcí v organismu. Zásadně platí, že čím silnější metabolismus probíhá v organismu, tím větší potřeba vitamínů je v organismu. Neboli čím více někdo sportuje, tím více vitamínů potřebuje. Prakticky každý trénink je tak náročný, že odpovídá přibližně potřebě denní dávky vitamínů. Zjednodušeně tedy kromě základní denní dávky vitamínů sportovec potřebuje navíc další denní dávku vitamínů za každý trénink. Kromě toho podle typu tělesné zátěže, metabolismu, způsobu stravování a dalších okolností se případně dávky vitamínů ještě upravují. Nedostatek vitamínů může snižovat účinnost i speciálních doplňků sportovní výživy (kreatin, proteiny, gainery atd.), kromě toho některé doplňky stravy nebo léky zvyšují ztráty vitamínů z organismu nebo zhoršují jejich využití (kofein, minerální látky, hormony). Ztráty vitamínů také nastávají např. pocením, které je u sportovců vyšší než u nesportující populace.

Obecně je nutno k vitamínům říci, že od nich nelze očekávat okamžité zvýšení sportovního výkonu jako u některých typických dopingových látek z kategorie zakázaných stimulantů, nebo i stimulantů povolených. Při jejich nedostatku je však nutno počítat se zpomalenou regenerací a výkonnostní stagnací. Je to skrytý, ale velmi běžně se vyskytující problém nedostatečného příjmu vitaminů u sportovců, který velmi často dlouhodobě brzdí nárůst trénovanosti. Při výzkumech u sportovců byly nedostatečné dávky vitaminu C zjištěny u třetiny testovaných, a to se nedělaly testy na ostatní vitamíny.

Lze vitamíny doplnit přirozenou stravou?

Kvalitní stravou se teoreticky dají vitamíny doplnit ve výživě nesportující populace, pokud dotyčný jedinec si sestavuje jídelníček podle zásad zdravé výživy. Horší je to u sportovců, protože právě principy sportovní výživy s omezováním vysokých dávek vlákniny v přirozené stravě také znamenají horší doplňování některých vitamínů. Rozbory jídelníčků sportovců, které autor za desítky let působení v oblasti sportovní výživy vyhodnocoval, byly zcela jednoznačné – pouhou základní denní dávku vitamínů zdaleka nepokrývaly, o navýšení na sportovní výkon ani nemluvě. Mimochodem u nesportující populace to není o moc lepší. U sportovců je proto vhodné jak základní dávku vitamínů, tak navýšení na trénink doplňovat uměle a vitamíny v přirozené stravě brát spíš jako bonus navíc, na který nelze spoléhat.


Kolik je známo vitamínů?

V některých multivitamínových produktech je jako vitamíny uváděn dlouhý seznam látek, které však nepatří mezi vitamíny. Látek správně patřících mezi vitamíny je 13. Ostatní mezi ně občas řazené složky patří mezi koenzymy, vitageny nebo jiné esenciální či biologicky aktivní látky.

Vitamíny rozpustné v tucích (liposolubilní)

  Jsou to vitamíny A, D, E, K. Pro jejich vstřebávání je nutný současný obsah tuku ve stravě. Méně vzdělaní slušnější jedinci si je pamatují podle pomůcky, slova DEKA, otrlejší podle slova zADEK, ti vzdělanější používají pomůcku RADEK, protože ještě sem trochu patří i vitamín Riboflavin (B2). Je sice rozpustný ve vodě, ale pro jeho vstřebávání je nutná přítomnost tuků.

Problémem sportovců je to, že obvykle omezují tuky ve stravě, což má za následek i omezení příjmu výše uvedených vitamínů, pokud jsou v tomto tuku jako přirozená složka. Toto není teoretická úvaha, to je potvrzeno v praxi. Určitým rizikem liposolubilních vitamínů je schopnost ukládání v organismu a při nadměrně zvýšeném přívodu může nastat předávkování. Rizikové jsou zejména vitamíny A,D,K.

Vitamíny rozpustné ve vodě

Jsou to vitamíny thiamin (B1), riboflavin (B2), niacin, kyselina pantothenová, pyridoxin (vit. B6), biotin, kyselina listová, kobalamin (B12), kyselina askorbová (vit. C). Ostatní vitamíny skupiny B mají také někdy uváděno číslování, ale není jednotné.

Vyšší ztráty vodorozpustných vitamínů u sportovců způsobuje pocení a zvýšený příjem tekutin.


Význam jednotlivých vitamínů z hlediska sportovní výživy

Níže záměrně nejsou uváděny informace, běžně publikované v souvislosti s výživou nesportující populace, viz článek Solutio vitaminy, článek Vitamíny ... novinky v legislativě a článek Beta-karoten. Tyto články doporučujeme prostudovat. V tomto článku jsou zdůrazněny pouze některé okolnosti ve vztahu ke sportovcům.

Vitamín A

Vitamín A je důležitý pro krvetvorbu, syntézu bílkovin a tvorbu kostí. Zvyšuje imunitu, zejména dýchacího systému, je schopen brzdit růst nádorů v počátečním stavu. Sportovci v důsledku zvýšené zátěže, intenzivního dýchání a pobytu v uzavřeném prostředí s dalšími sportovci mají ideální podmínky pro šíření NHCD (nemoci horních cest dýchacích). Vitamín A je vhodné kombinovat společně s vitamínem D (snížení jejich toxicity), pokud je tato kombinace možná.

Beta-karoten je provitamín A, čili se z beta-karotenu může vitamín A tvořit podle potřeby organismu, což je bezpečnější forma příjmu, ovšem nelze ji záměrně zvýšit vyšší dávkou beta-karotenu, protože se nepřemění. Vyšší dávky beta-karotenu (pro obarvení kůže u kulturistů) jsou rizikové pro kuřáky nebo při vysokých dávkách celkově, protože se z antioxidační funkce může změnit na superoxidační, pokud nejsou úměrně dodávány další antioxidanty, především vit. C.

DDD (doporučená denní dávka) vitamínu A činí 0,8 mg, v těhotenství by neměla překročit 1,2 mg, u sportovců by měla činit 2 – 3 mg denně dlouhodobě. Toxicita nastává při dlouhodobém příjmu kolem 10 – 15 mg denně. Je nutno počítat s tím, že játra obsahují vysoké množství vitamínu A, takže pokud se konzumují např. játra v tabletách pravidelně ve vyšší dávce (nad 10 – 15 g sušiny), neměl by se přijímat samotný vitamín A v tabletách.

Thiamin (vit. B1)

Velký problém sportovní výživy. V přirozené stravě ho je pro sportovce málo a jeho potřeba v organismu je úměrně zvýšena tělesné námaze, takže u sportovců je nutný umělý přívod. Je totiž nutný pro metabolismus sacharidů a hlavně glykogenu, čili hlavního energetického zdroje sportovního výkonu. Je to tak, že glykogen se ve svalu při výkonu přeměňuje hlavně na pyruvát. Thiamin-difosfát se zúčastňuje na metabolismu alfa-ketokyselin, což je také pyruvát. Kromě toho má význam pro tvorbu ATP a další energetické děje.

DDD činí 1,1 mg, ale u sportovců je vhodné doplňovat kolem 3 mg denně. Dávky kolem 5 mg mohou u někoho způsobovat nepříznivé reakce, je otázkou, jestli to není také důsledkem alergie nebo hypoglykémie v důsledku zvýšené utilizace sacharidů.

Riboflavin (vit. B2)

Má poměrně široké účinky na základní živiny, jeho potřeba se tedy u sportovců zvyšuje úměrně se zvýšeným energetickým výdejem a příjmem bílkovin a také se zvyšujícím se věkem.

DDD činí 1,4 mg. U sportovců je vhodné využívat dávky kolem 20 – 25 mg za den, které zvyšují anabolizaci až o 20%.

Niacin

Někdy se také označuje jako vitamin B3. Při používání velkých dávek je vhodnější používat jeho formu kyselinu nikotinovou, která je méně toxická než její derivát nikotinamid. Niacin je u sportovců používán pro zvýšené prokrvení periférie (svaly) před tréninkem nebo po něm. Účinná dávka je obvykle nad 20 mg jednorázově, nalačno se účinek dostavuje přibližně za 20 minut a trvá asi půl hodiny. Navenek se projevuje pocitem horka a zčervenáním pokožky, zejména v obličeji a horní polovině těla. Tento postup se nedoporučuje u žen, mají obvykle silnější reakci spojenou s pocitem zvýšeného tlaku. Častější příjem niacinu ve velkých dávkách může zesílit sklon ke krvácivosti, v tom případě je potřeba příjem na několik dnů vysadit a případně brát vitamín K (např. v multivitamínu Vi-Ki). Opakovaným braním se také účinek zeslabuje a případně je potom potřeba zvýšit dávkování. Předávkovat se prakticky nedá, naopak vyšší dávky podporují snižování hladiny cholesterolu v krvi. Vyšší dávky mají příznivý vliv i v metabolismu živin.

DDD činí 16 mg, u sportovců je vhodný příjem alespoň 30 mg.


Pantothenová kyselina

Někdy se označuje také jako vitamin B5. Má velký význam v metabolismu spalování tuků a sacharidů (pyruvátu z glykogenu), a při syntéze biologicky aktivních látek významných při sportovní výkonnosti a podpoře aktivity mitochondrií (energetických organel v buňce). Potřeba se výrazně zvyšuje při stresu (sportovní výkon) a při růstu (svalů).U sportovců se doporučuje pro podporu „sportovních žláz“ nadledvin, a na zvýšení výkonnosti nohou. Nadledviny jsou skutečně orgán, který je silně aktivován při sportovním výkonu a například výzkum Hatfielda prokázal, že po těžkém tréninku dřepů regenerace nadledvin trvá až 17 dnů! Dávkování pantothenové kyseliny pro tyto účely se doporučuje pro sportovce až v dávce kolem 500 mg na den.

DDD činí 6 mg (což je opravdu minimum i pro nesportující), ale u sportovců se běžně doporučuje kolem 40 mg.

Pyridoxin (vit. B6)

Jeho spotřeba stoupá se zvýšeným příjmem bílkovin, je nutný pro jejich metabolizaci, množství by mělo činit navíc nad základní denní dávku 0,04 mg na 1 g bílkovin stravy. Kromě toho se doporučuje pro zlepšení zátěžové psychiky.

DDD činí 1,4 mg, ovšem u sportovců má zvýšené dávkování kolem 3 – 5 mg opodstatnění, a to jak ve dnech tréninku, tak i ve dnech volna, protože zvýšený anabolismus bílkovin přetrvává běžně déle než dva týdny po posledním tréninku.

Kyselina listová

Někdy se také označuje jako vitamín B8. Doporučuje se pro zlepšení krvetvorby, což je u sportovců významné. Ovlivňuje metabolismus aminokyselin.

DDD činí 200 mcg (mikrogramů), u sportovců a zejména sportovkyň, které se chystají otěhotnět, by měl být příjem dlouhodobě nejméně 400 mcg, a dávka kolem 1000 mcg (1 mg) také nic nezkazí, protože nedostatek kyseliny listové ve stravě je častým jevem.

Biotin

Někdy se také označuje jako vitamin H. Ovlivňuje metabolismus bílkovin, sacharidů i tuků a získávání buněčné energie. U sportovců se používá pro podporu regenerace a odstranění bolesti ve svalech po tréninku.

DDD činí 50 mcg (mikrogramů). Teoreticky jeho značnou část dokáže uhradit střevní mikroflóra, pokud není poškozená. U sportovců je účelné dávkování alespoň 500 mcg i více. Předávkování nehrozí.

Kobalamin (vit. B12)

Dříve byl velmi oblíben pro anabolické účinky u dětí, bez rizika předávkování. Používá se pro podporu krvetvorby, lepší dýchání, odstranění bolesti zad a svalů. Je nutný pro spalování tuků v citrátovém cyklu. Dříve oblíbený derivát vitamínu B12 zvaný dibencozide nemá smysl brát, protože v klasické tabletové, tekuté nebo kapslové formě je neúčinný. Totiž dibencozide se v účinné formě udrží pouze zmrazený a jakmile přijde do pokojové teploty během zpracování nebo distribuce, tak se změní na obyčejný vitamín B12.

DDD činí 2,5 mcg (mikrogramu). Celková potřeba v organismu je vyšší, kolem 5 mcg na den u nesportujících, ale částečně potřebu kryje střevní mikroflóra. Osoby s rizikem poruchy mikroflóry (při zvýšených dávkách bílkovin) by měly doplňovat vyšší dávky. U sportovců je vhodný příjem kolem 10 – 20 mcg za den. Pokud se konzumuje ve formě tablet, je vhodné je nechat rozpustit pomalu v ústech. Předávkování nehrozí.


Vitamín C

Vitamín C je velmi významný u sportovců. Je nutný pro syntézu kolagenu (šlachy, klouby), tím podporuje rozvoj síly i objemu svalu. Také se používá pro podporu regenerace po tréninku. V dřívější době byly u sportovců po tréninku (zejména vícefázovém) velmi oblíbené intramuskulární injekce 500 mg vit. C + 50 mcg vit. B12 (mohlo se jít trénovat znovu již za hodinu). Ještě výrazně lepší výsledky dává ve směsi s prokainem (anestetikum), který má silné regenerační účinky, a zamezuje bolestivosti z injekčního vitamínu C.

Kromě regenerační podpory má vitamín C i význam stimulační a bere se také kvůli podpoře imunity, je nutný pro tvorbu imunoglobulinů a aktivitu a množení lymfocytů, aktivitu fagocytů a leukocytů, má protivirové účinky. Ovlivňuje metabolismus ATP. Je to silný antioxidant vhodný v kombinaci s vitamínem E.

Souhrn účinků vede u sportovců k velké oblibě vitamínu C. DDD činí 80 mg, což u sportovců nebude postačovat, protože i pro nesportující populaci se doporučují raději dvojnásobné dávky. Zejména v minulosti byl dávkován v extrémním množství až 10 g denně. U zdravého člověka by tyto dávky krátkodobě  neměly vadit, ovšem dlouhodobě jsou již rizikové.

Uvádí se také určité riziko vyšších jednorázových dávek u osob s poškozenými ledvinami, což je častý případ u sportovců, jak vytrvalců (dehydratace), tak u silových sportů (vysoké dávky bílkovin). Přesná vhodná dávka pro sportovce není určena, ale za rozumnou lze považovat 500 až 1500 mg za den, pokud možno nalačno a rozdělenou do více menších dávek. Je nutno počítat s tím, že vyšší dávky vitamínu C také zvyšují potřebu zinku, který u sportovců často chybí, a zvyšuje vylučování pyridoxinu (vit. B6) z těla. Vyšší dávky vitamínu C je nutno doplnit zvýšeným přívodem vody, protože při dávkách kolem 2 g na den se již tvoří vyšší množství kyseliny močové a šťavelové (riziko tvorby kamenů v moči).

Vitamín D

Vitamín D má významný vliv na imunitu a tím také udržení sportovní výkonnosti. Je nutný pro ukládání vápníku do kostí a zvyšování jejich pevnosti, což je u sportovců důležité. Aby se vápník ukládal do tkáně, je nutná současně novotvorba kolagenu, což zajistí příjem hydrolyzátů kolagenu v nápojích nebo tabletách. Významné je, že podobně jako BCAA stimuluje tvorbu inzulínu (anabolický hormon). Vzhledem k tomu, že někteří sportovci berou extrémní dávky BCAA, což by bylo u vitamínu D rizikové, není vhodné jej do výrobků BCAA přidávat a musí se brát odděleně v jiném výrobku v kontrolovaných dávkách.

DDD činí 5 mcg (mikrogramů). Vyšší příjem se doporučuje také k příjmu anabolických steroidů. Zvýšená dávka u sportovců se musí hlídat, protože dlouhodobý příjem kolem 25 mcg již je rizikový.

Vitamín E

Vitamin E je nutný pro výkonný imunitní systém. Podporuje detoxikační schopnost jater. Zlepšuje průtok krve vlásečnicemi, což je u sportovců (a pro potenci) významné, 200 mg vit. E po dobu 2 týdnů snížilo přilnavost krevních destiček o 75%, 400 mg o 82%. Vyšší dávky vit. E se u sportovců také používají pro tlumení zánětů ve šlachách.

DDD činí 12 mg vitamínu E. Jeho potřeba se u sportovců zvyšuje, a také roste s věkem, kromě toho z přirozených zdrojů jeho příjem obvykle nestačí. Dávka vyšší než 400 mg na den je však považována již za rizikovou pro možné superoxidační působení, pokud nejsou přijímány další antioxidanty. Skutečné vedlejší příznaky se však objevují až při dávkách kolem 3200 mg za den.

Vitamín K

Ovlivňuje metabolismus některých aminokyselin, zejména glutaminu a kyseliny glutamové, což je u sportovců významné (viz článek o aminokyselinách ve sportovní výživě). Je nutný pro schopnost specifických bílkovin vázat vápník při tvorbě kostí. Vitamín K také (výše uvedeným ovlivněním vazby vápníku) ovlivňuje srážlivost krve. Při jeho nedostatku je srážlivost zhoršená, naopak vysoké dávky vitamínu K se nedoporučují u osob s rizikem ucpávání cév. Část vitamínu K získává organismus činností střevní mikroflóry. Jestliže je však její rozvoj porušen (například vysokými dávkami bílkovin), může nastat deficit vitamínu a jeho potřeba se zvyšuje až pětinásobně. Potom je nutno zvýšit příjem oligosacharidů na podporu mikroflóry, nebo zvýšit příjem čistého vitamínu.

DDD činí 75 mcg (mikrogramů). Dávka 600 mcg je již toxická.


Přírodní nebo syntetické vitamíny?

Při porovnávání stejných forem vitamínů syntetických a přírodních byla ve většině případů zjištěna stejná účinnost. Výhodou vitamínů získávaných konzumací přírodních zdrojů (ovoce, zelenina atd.) je současný konzum dalších biologicky aktivních látek, které mohou účinnost vitamínů vhodně doplňovat. Vzhledem k tomu, že přírodní vitamíny v čisté formě  jsou přibližně desetkrát dražší, pro výrobu klasických doplňků stravy se používají syntetické. Prodej přírodních vzhledem k ceně je výrazně menší.

Vhodným postupem pro zvýšení účinnosti čistých vitamínů je současný příjem koncentrovaných přírodních doplňků s vysokým obsahem biologicky aktivních látek (chlorella, spirulina, acerola a podobně), nebo ovocné či zeleninové šťávy.

Běžně vstřebatelné nebo pomalu vstřebatelné?

V nabídce firem se objevují vitamíny v obou formách. Určitou výhodou pomalu vstřebatelných forem je údajná lepší využitelnost. Vzhledem k obvykle vyšší ceně těchto preparátů se výhoda smazává. Bohužel rychlost rozpustnosti u tablet se zpomaleným vstřebávání je ovlivněna také individuální výkonností trávicí soustavy, což je další nevýhoda.

Jak dlouho vydrží jednotlivé vitamíny v organismu?

Oblíbeným reklamním tvrzením firem, které nabízejí pomalu vstřebatelné vitamíny je, že vitamíny se po několika hodinách vylučují z organismu a musí se znovu doplnit, k čemuž je lepší pomalu vstřebatelná forma.

Není to pravda a je to jinak. Představte si válcovou nádobu, nahoře otevřenou, kterou zespodu napouštíte vodou. Voda plní nádobu zespoda a přetéká až tehdy, když projde celou nádobou. Podobně to je i s dobou setrvání vitamínů v organismu. Organismus vitamíny po určitou dobu skladuje a používá v metabolismu, a těch, co jsou nejstarší, se postupně zbavuje. Pokud přijmete například vitamín C, tak se po několika hodinách objeví vitamín C v moči. Jenže to není ten vitamín C, který jste naposledy přijali, ale je to nejstarší („nejvíc ošoupaný“) vitamín C přijatý přibližně před třemi týdny a organismus se ho zbavil, protože dostal dávku nového vitamínu. Tak je to u všech vitamínů a bylo to prokázáno radioaktivně značenými vitamíny. Zásoba vitamínů (pool) v organismu je od několika týdnů do několika měsíců až let, záleží na typu vitamínů. Pokud Vám někdo tvrdí, že se neobejdete bez vitamínů postupně uvolňovaných, je to podvodník.


Vitamíny jako antioxidanty

Některé vitamíny působí jako antioxidanty. Je nutno mít na vědomí, že při vysokých nevyvážených dávkách jednoho antioxidantu se může změnit v superoxidant, čili má negativní účinky.  To je typické u beta-karotenu nebo vitamínu E, pokud se berou samotné a nedoplňují se další antioxidanty. Nevhodný výběr antioxidantů může také snižovat sportovní výkon, což však není předmětem tohoto článku. Vhodný výběr může naopak výkon zvyšovat.

Vitamíny a imunita

Zdůrazňování vlivu vitamínů na imunitu u sportovců má smysl. Sportovní výkonnost je omezována banálními infekcemi, které u nesportujícího člověka ani nemusí být zaregistrovány, ale u sportovce se projeví na výkonu.

Nejde jen o závody, ale i o běžné tréninky, kdy vystřídání několika skrytých infekcí během roku představuje již poměrně znatelný tréninkový výpadek, který nelze srovnávat se záměrným odpočinkem v rámci tréninkových cyklů.

Vitamíny a sportující mládež

Růstové nároky organismu sportující mládeže jsou ještě vyšší. Pokud u nesportující osoby stačí denní doporučená dávka vitamínů a u dospělého sportovce ji zvýšíte na dvojnásobek, tak u mládeže by to měl být trojnásobek. Podcenění problému (společně s výživou) potom způsobuje únavové zlomeniny a nekrózy v kostech a podobně.

Vynechávání příjmu?

U některých doplňků stravy se doporučuje po určité době vynechat jejich příjem. U vitamínů to není vhodné (leda že byste se nechali zmrazit). Zvýšená obnova svalových struktur (a tím i vyšší nároky na vitamíny) přetrvává déle než dva týdny po posledním tréninku, takže ani o dovolené nemá vynechání příjmu vitamínů smysl, a pokud tak učiníte, o to více se zaměřte na příjem přirozených zdrojů vitamínů a bílkovin.

Jak prakticky dávkovat?

Nejjednodušší postup je vzít ráno jednu tabletu multivitamínu, která obsahuje denní doporučenou dávku, a druhou tabletu vzít (odpoledne nebo večer) před nebo po tréninku nebo před spaním. Extrémní dávky těchto výrobků nelze používat, protože obsahují liposolubilní vitamíny s rizikem předávkování. Počítejte s tím, že denní dávka tohoto typu tablet by neměla být vyšší než 3 tablety, maximální dávka je 5 tablet. Denní dávka 3 tablety bohatě pokrývá metabolické potřeby náročného tréninku.

Upozornění: Údaje publikované v tomto dokumentu jsou v souladu se současnými publikovanými odbornými informacemi a nepředstavují záruky v právním smyslu. Text není příbalovým letákem nebo součástí oficiálních informací uváděných na etiketě. Některé informace popisují praktické zkušenosti z používání a mohou se odchylovat od oficiálního návodu uváděného na etiketě.


Copyright (C) 2013. Všechna práva vyhrazena. Autor: Petr Novák - sportovní a fitness výživa a doplňky stravy, redukční diety, zakázkový vývoj, výpočty receptur, texty etiket, notifikace. Pro převzetí části nebo celého článku je nutno mít schválení autora.

Článek má pouze informativní charakter pro lepší porozumění dané problematice, nelze jej vykládat jako poradenství pro konkrétní situaci nebo osobu. Pro individuální využití je problematiku nutno konzultovat s odborníkem v dané oblasti (např. Vaším lékařem nebo trenérem). Dávkování některých výrobků, pokud se liší od textu etikety, je uvedeno z praxe jiných osob, není individuálním doporučením pro čtenáře článku a pro případné použití je nutno jej konzultovat s odborníkem, např. lékařem.

Přidáno: 21.01.2014 | Upraveno: 20.09.2018

Zobrazení: 12 852x

Zobrazit diskusi k článku (1)

Vytisknout