Jednoduchá fakta o mléku a mléčných proteinech

Jednoduchá fakta o mléku a mléčných proteinech

Pití mléka je často předmětem kontroverzních diskusí. Jaké výhody a rizika přináší ne-pití mléka pro sportovce a nesportující? Proč a na jakém principu vzniká nesnášenlivost na mléko a mléčné výrobky? Lze intoleranci na mléčné složky nějak ovlivnit? Odpovědi na tyto otázky se dozvíte v tomto článku.

Mléko má původní funkci být kompletním zdrojem živin pro mláďata savců od jejich narození až po dobu nejméně několika měsíců (podle druhu). Zjednodušeně řečeno, mléko se skládá z mléčných bílkovin, mléčného cukru a mléčného tuku. Kromě toho mléko obsahuje minerální látky, zejména vápník pro tvorbu kostí.

Mléčné bílkoviny se rozdělují na kasein a bílkoviny mléčného séra, neboli syrovátkové bílkoviny.

Vynecháme „odborné argumenty“ zásadních odpůrců konzumace mléka a uvedeme některé informace, které by měli vzít v potaz (ne)konzumenti mléka:

Nesnášenlivost a přínos mléka pro výživu

  1. Hlavním problémem nesnášenlivosti mléka je přítomnost mléčného cukru laktózy. K jeho štěpení a strávení je nutná tvorba enzymu laktázy. Laktáza je indukovatelný enzym, tedy se tvoří trávicí soustavou po tu dobu, dokud se přijímá mléko. Pokud se mléko přestane přijímat (obvykle na dobu od několika týdnů výše), tak se laktáza přestane tvořit, mléčný cukr laktóza se nestráví a způsobuje (teoreticky při obsahu nad 4 % v trávenině) trávicí potíže, zejména nadýmání a průjem. V praxi se obvykle situace postupně ještě zhoršuje vyšší citlivostí i na menší dávky laktózy a může se následně přidružit i zhoršená schopnost trávit mléčné bílkoviny až alergie na mléčné bílkoviny.
  2. Pokud chce někdo omezit příjem mléčných výrobků jako rizikových, asi by nebylo dobré, pokud by je zcela vynechal. Toto vynechání může být i nechtěné při delším pobytu v nemocnici, některé nemocnice mléko vyřazují z jídelníčku aby neměly potíže s pacienty s nesnášenlivostí mléka. Při delším vynechání mléka se každý vystavuje riziku trávicích potíží při náhodné konzumaci mléčných výrobků ve skryté formě (mléko přidané do bramborové kaše nebo krémové polévky a podobně).
  3. Zastavení konzumace kravského mléka v těhotenství nebo při kojení může následně podpořit alergii na kravské mléko u kojence.
  4. Nepasterizované mléko je rizikovým zdrojem infekcí jak při znečištění mléka nebo vemene, tak přenášených savými parazity, zejména zánětu mozkových blan (klíšťová encefalitida). Toto riziko encefalitidy je vyšší u kozího mléka, což je dáno spíše tím, že se jedná často o produkt z malochovu ve výběhu a bez pasterizace.
  5. Mezi biologicky aktivní látky mléka (eventuálně syrovátky) patří glykomakropeptidy, které jsou také ukazateli obsahu růstových faktorů (GF), zejména obsahu růstového faktoru IGF-1. Ty přecházejí při zpracování do proteinových koncentrátů. Čím jsou mléko nebo syrovátka šetrněji zpracovány (nepasterizovány), tím je obsah růstových faktorů vyšší. IGF-1 prokazatelně zvyšuje růst prostaty, což je nebezpečné ještě více, pokud se současně berou anabolické steroidy. IGF-1 zvyšuje riziko karcinomu prostaty a mléčné žlázy. IGF-1 snižuje citlivost buněk na inzulín (sklon k diabetu II. typu), což je nežádoucí jak u sportovců, tak u nesportujících.
  6. Při obavách z růstu prostaty nebo rakoviny či snížení citlivosti na inzulín je vhodné přijímat dlouhodobě příslušné doplňky stravy.
  7. Pravidelný příjem mléka je nejspolehlivějším zdrojem vápníku do věku 25 roků, kdy se tvoří základní zásoba vápníku v organismu v kostech.
  8. Při vynechání mléka jako zdroje vápníku je vhodné vápník doplňovat.
  9. Zavedení mléka do výživy asijských dětí způsobí vzrůst o 7 – 8 cm oproti vrstevníkům, kteří mléko nekonzumují. Současně se zvýší imunita. Aktuálně tento program chce zavést Thajsko.
  10. Studie porovnávající konzumaci mléka u starších žen zjistila, že stav svalové a kostní hmoty (a předcházení rizika pádu a zlomenin) je výrazně lepší u těch, které konzumovaly tři porce mléka denně, než u těch, které porci mléka konzumovaly pouze jednou denně.
  11. Pokud se konzumuje mléko jako hlavní živina, tak pokud mléko obsahuje 2 % tuku a méně, tak se snižuje hladina cholesterolu v krvi, při obsahu nad 2 % se hladina cholesterolu zvyšuje. To platí v přepočtu i pro mléčné výrobky s odpovídajícími poměry živin.
  12. Mezi výživovou hodnotou kravského a kozího mléka nejsou zase tak velké rozdíly, jak se s oblibou komerčně tvrdí. Rozdíly jsou spíše v některých specifických alergických reakcích.

Copyright (C) 2013. Všechna práva vyhrazena. Autor: Petr Novák - sportovní a fitness výživa a doplňky stravy, redukční diety, zakázkový vývoj, výpočty receptur, texty etiket, notifikace. Pro převzetí části nebo celého článku je nutno mít schválení autora.

Článek má pouze informativní charakter pro lepší porozumění dané problematice, nelze jej vykládat jako poradenství pro konkrétní situaci nebo osobu. Pro individuální využití je problematiku nutno konzultovat s odborníkem v dané oblasti (např. Vaším lékařem nebo trenérem). Dávkování některých výrobků, pokud se liší od textu etikety, je uvedeno z praxe jiných osob, není individuálním doporučením pro čtenáře článku a pro případné použití je nutno jej konzultovat s odborníkem, např. lékařem.

Přidáno: 21.01.2014 | Upraveno: 15.02.2014

Zobrazení: 10 381x

Zobrazit diskusi k článku (1)

Vytisknout