Mýtus: Z hubeného člověka nikdy nemůže být kulturista

Mýtus: Z hubeného člověka nikdy nemůže být kulturista

Kolikrát už se někdo někomu posmíval: „Z hubeného člověka nikdy nemůže být kulturista“? Ale možná by se tihle posměváčkové divili. Není podstatné, jestli je člověk hubený. Podstatné je to, jaké má další genetické předpoklady, a další neméně důležitý faktor jak silnou má vůli.

Pokud měří pod 180 cm, má útlý pas, dlouhé klíční kosti (širší ramena), dlouhá bříška svalů a krátké svalové úpony, rychlý metabolismus, který umožňuje i při zvýšených dávkách živin nenabírat mnoho tuku, pak má dobré předpoklady stát se kulturistou. (Na nižších lidech je každé kilo svalů více vidět, poměr mezi pasem a rameny vytváří klasický tvar trupu do „véčka“, dlouhá bříška svalů a krátké úpony tvoří plné „kopečky“ s ostrými přechody.)

Důležité je mít i náležitě proporční tělo – nemít výrazné rozdíly v rozvoji svalů vršku a spodku těla a pravé a levé strany těla, nemít příliš krátké končetiny a dlouhý trup, případně naopak. Vhodné je mít i menší dlaně, chodidla a hlavu, protože to lépe vypadá.
 
Pokud někomu cokoli z toho chybí nebo přebývá, bude jeho cesta za estetickou kulturistickou postavou (a celkově oceňovaným dojmem) těžší. (Tedy např. lidé vyššího vzrůstu musejí nabrat mnohem více svalů, aby vypadali opticky podobně jako lidé nižšího vzrůstu.)

Posledním ukazatelem pro úspěšnost v kulturistice pak bude v pokročilejším stádiu (např. přechodu do těžší hmotnostní kategorie, od juniorů k dospělým či amatérů k profesionálům) individuální reakce na steroidy – tělo musí unést jejich vyšší dávky bez negativních následků a zároveň mít citlivé androgenní receptory, aby steroidy působily efektivně. Ne každý steroidy brát může, ne každý z nich hodně vytěží.

Každopádně, je velmi nerozumné podceňovat hubené chlapce či dívky drobného vzrůstu, že z nich nemohou být kulturisté či kulturistky. Pravidelně právě tito lidé, motivovaní i mnoha odsudky a posměšky okolí dokážou nejvíc.


Zrcadlově obrácený mýtus: Všichni lidé si mohou vypracovat kulturistickou postavu

Opět platí pravidlo, že rozhodující je genetika a jde víceméně jen o zrcadlově převrácenou verzi předchozího mýtu „Z hubeného člověka nikdy nemůže být kulturista“.

Všichni lidé mohou nabrat několik desítek kilo svalů, ale ne každý bude vypadat esteticky jako kulturista. Na někom zkrátka budou svaly poskládány neesteticky a nikdy to nemůže změnit žádným tréninkem. Limity svojí kostry a upnutí jednotlivých svalů nepřekonáte.

Můžete například zvětšit svá hubená lýtka, ale pokud je máte upnuty vysoko pod koleny a ne nízko u achilovky, budou vždy vypadat špatně v poměru ke zbytku těla. To platí třeba i pro vysoko upnuté bicepsy, široké svaly zádové či čtyřhlavé svaly stehenní, úzký hrudník či ramena apod.

Většině lidem například nikdy nebude vidět osm políček na břiše, někomu dokonce nebude nikdy vidět ani šest, protože je má od narození rostlé jinak.

(Tedy: přímý břišní sval má v zásadě vždy stejné části; není to tak, že někdo má „jen čtyři políčka“ a někdo „dokonce osm“.  Jde pouze o to, že jsou pod kůží jinak vidět různé části svalu.) Stejně tak některým lidem nikdy nebude vidět žíla na bicepsu atd.
 
Pro mnoho lidí je toto zjištění frustrující, ale nemělo by být. Stačí si jenom vytyčit rozumný a realistický cíl. Věnovat se více silovému tréninku, rozvíjení kondice, a fyzických dovedností – tedy cvičit více výkonnostně a méně pro pouhý vzhled.


Článek má pouze informativní charakter pro lepší porozumění dané problematice, nelze jej vykládat jako poradenství pro konkrétní situaci nebo osobu. Pro individuální využití je problematiku nutno konzultovat s odborníkem v dané oblasti (např. Vaším lékařem nebo trenérem).

Přidáno: 31.12.2013 | Upraveno: 20.09.2018

Zobrazení: 4 671x

Zobrazit diskusi k článku (1)

Vytisknout