Nejhorší způsoby cvičení ve fitku

Nejhorší způsoby cvičení ve fitku

Proč vám aerobic, zumba, spinning či taebo skoro nic nedají? Jaké jsou jejich slabiny a nedostatky? A je na nich vůbec něco dobrého? Přečtěte si následující článek z pětidílné série Jak si vybrat správný typ cvičení a pochopíte proč se těmto stylům cvičení pokud možno zcela vyhýbat.

Kapitoly článku:

Abyste správně pochopili, jak hodnotíme následující typy komerčních lekcí v různých fitcentrech a gymech, přečtěte si první díl článku. Jde o logicky nevývratnou metodiku, nikoli otázku osobního názoru nebo preferencí. Správný způsob cvičení je jenom jeden. Respektive, existují jisté nezpochybnitelné principy, které by měl následovat kdokoli, komu jde o to, aby byl správně pohyblivý, měl sílu, neměl žádné svalové slabiny, které způsobují špatné držení těla a bolesti kloubů a páteře, a aby také neměl zbytečnou tukovou nadváhu. Tyto principy je třeba si vštípit do paměti, protože bez nich budete jen navždy tápat.

V tomto článku, který je druhým dílem čtyřdílné série, si představíme ty horší lekce, hodiny, styly a směry, které se v současnosti cvičí a propagují v komerčních fitness centrech i různých klubech, které se tváří alternativně. 

Následující skupině se absolutně vyhýbete a ani sekundu nepřemýšlet nad tím, že by to mělo smysl dělat:

Aerobic, Zumba, Bokwa, S´hbam atd., apod. – Je jedno, jak nazvete cvičení, spočívající v tom, že tři čtvrtě hodiny až hodinu skáčete, krokujete nebo se vlníte do rytmu hudby.

Nehodláme se tu zabývat pidirozdíly. Mění se jenom hudba a oblečení, principy zůstávají. Vždy se jedná jen o conditioning (aerobní zátěž, zvyšování kondice), ale spíš se hlavně spaluje glykogen (svalový cukr). Není tu lifting (zvedání, posilování), ani stretching (či komplexní mobilita).

Pálení tuku téměř nenastává, děje se jen u velmi netrénovaných jedinců (po skončení cvičení v dojezdu), než se tělo adaptuje. Vzhledem k tomu, že ženy jsou svými ženskými časopisy ustavičně instruovány, aby jedly cukry před a po cvičení („abyste měly energii“ ; jako kdybyste přitom neměly kila energie uložené v tuku), je téměř nemožné, aby něco zhubly.

Většina instruktorek těchto lekcí navíc nikdy nebyla tlustá a cvičí mnoho hodin denně. Tanečníci bývají rovněž štíhlí, protože cvičí několik hodin denně, drží poměrně přísné diety a nikdy v dětství netrpěli obezitou. Občas nicméně narazíte i na instruktorky s mírnou nadváhou, které se nejsou schopny ani letitým cvičením zbavit, což jasně ukazuje na neefektivitu těchto komerčních a zbytečných lekcí.

Veškeré cvičení na bázi aerobiku vykazují obrovský nepoměr mezi zapojením spodní a horní částí těla, nedbá se na hluboko uložené svaly tzv. tělesného jádra, sama intenzita aktivace jakýchkoli svalů není nikdy velká. (Kdokoli si zkusí zatnout svaly pouhou silou vůle, je zapojí víc, než při tomto hopsavém cvičení.) Aerobikem a spol. se nikdy nezbavíte ztuhlosti a bolesti zad nebo kloubů. Naopak si je spíš zhoršíte.

Zcela vážně: choďte denně 6-8 kilometrů, nevyhýbejte se chození do schodů a ze schodů a uděláte lépe. (Výhodné je také naučit se chodit správně.) Pokud vás baví tancovat, tancujte aspoň tak, ať to má nějakou úroveň. Choďte na latinoamerické tance nebo balet. Navždy se ale vyhýbejte čemukoli, co zavání aerobikem. 

Spinning, H.E.A.T., Alpinning, Jumping, Hooping, Fiveriders – Víceméně totéž v bledě modrém. Pouhý conditioning, u nějž se nehopsá po zemi, ale používá se nějaký nástroj nebo stroj, který uvádíte do pohybu. Je nakonec jedno, jestli se jezdí na rotopedu (spinning), chodí po páse (H.E.A.T., alpinning), skáče po trampolínkách (jumping), točí obručí kolem pasu (hooping, Powerhoop), nebo jezdí na plošince na kolečkových bruslích (Fiveriders). Pořád jsou tu stejné nedostatky jako u předešlé skupiny, snad jen zhoršené.

Jít si sednou na rotoped po celodenním sezení v kanceláři? To jen nezavání stupiditou, to je vrcholná stupidita! A skutečně chcete vypadat tak trapně jako na trapnolínkách? Líbí se vám vypadat jako křeček v kleci? Fajn, postavte se na Fiveriders a staňte se hrdiny nového vydání teleshoppingu, kde vám prodávají navoněné kraviny. 

Doufáme, že jsme vás už dostatečně znechutili. Dělejte věci, u nichž vypadáte dobře a důstojně, respektive, u nichž to je možné, jakmile ovládnete základní techniku. Cokoli, co vám nepřináší pocit důstojnosti a vznešenosti, vás není hodno. Neponižujte sami sebe. Získejte zpět sebeúctu. 

Jistě by se dalo tvrdit, že točení obruče kolem pasu nebo dopady na trampolíně dovedou zapojit systém hlubokých stabilizačních svalů uvnitř těla a to má benefit oproti běžnému aerobiku a spol. Ale to je jen nepatrné vylepšení. Asi jako když na lejno nastříkáte voňavku. Ještě jednou a naposledy: cvičení založené na tom, že děláte jenom kardio, nemá smysl. Pálení glykogenu a pocení nerovná se pálení tuku. I kdybyste náhodou zhubli/y, bude vám to k ničemu, protože vaše svaly nebudou mít pevný tvar. Cvičení musí mít tři systematicky dělané části (mobilita, posilování, kardio), jejichž síla se projeví až v onom spojení a správné posloupnosti. 


Aqua-aerobic – Cvičení v bazénu s vodou, skupinové hopsání pod vedením instruktorky. Z uvedených tří parametrů obsahuje jen conditioning. Údajně by mělo jít i o posilování, ale jenom slabé. Když už chcete pohyb ve vodě, choďte místo toho normálně plavat, nebo, pokud na to máte, začněte surfovat nebo se staňte akvabelou.

Aqua-aerobic je ale stejná hloupost jako chodit do posiloven boxovat a kopat před zrcadlem (a zavazet lidem, kteří tu cvičí s činkami), nebo chodit zvedat činky na vlakové koleje a dopadnout tragicky jako fitness model Greg Plitt. Aqua-aerobic neublíží, ale prospěje jen minimálně. Šetří klouby a může lehce posílit svaly. Normální plavání ovšem taky, a nemusíte u něj být za blbce a svoje tempo si určujete sami. Skutečné plavání je také založené na přirozených pohybech, kdy maximálně efektivně využíváte vlastnosti vody. Jít proti odporu vody patří do arzenálu superpokročilých atletů.

Jedná se o kontrastní doplněk k základnímu tréninku, který funguje na principu, že pokud vám připadá běh ve vodě těžký, budete rychlejší na dráze. Samostatně je to ovšem nesmysl. Vrcholem překombinovanosti už jsou pak nápady typu Hydrobike, kdy šlapete na kole ve vodě. To už je spíš scénka z Monty Pythonova létajícího cirkusu s názvem Ministerstvo švihlého cvičení.

Taebo, Body Combat, Piloxing  apod. – Kombinace aerobiku a prvků bojových sportů a umění. Kromě conditioningu je tu i stretching, silová část se ale spíše jen markýruje. Třeba se dělají kliky, u nichž se nekontroluje technika. Podobně jako u předcházející kategorie: Buď dělejte komplexní silové sporty, nebo se na to vykašlete. S taebo, body combatem či piloxingem se bojovat nenaučíte a sílu a sebevědomí tím nezískáte. Uvědomte si, že skuteční bojovníci získávají kondici úplně jinak než boxováním a kopáním do vzduchu. Kvalitní údery a kopy jsou až výsledek předešlé kondiční přípravy, nikoli její základ.

Pokud nemáte sílu z posilovny (a to spíš z nějakého underground hardcore gymu než navoněného fitka) a aerobní zdatnost z běhání či jiných aktivit, vaše údery a kopy nebudou stát za nic. Nepodlehněte omylu, že samotné mávání rukama a nohama vám něco dá a neztrácejte čas s tímto šaškováním. Svůj smysl mají taebo s spol. jedině ve chvíli, pokud už cvičíte v posilovně a máte tyto lekce jen jako kondiční doplněk, protože například neradi běháte venku. Je také pravda, že prostředí, kde se cvičí věci typu taebo, méně páchnou potem než tradiční tělocvičny bojových sportů. Pro zhýčkané slečinky tedy ok.


Článek má pouze informativní charakter pro lepší porozumění dané problematice, nelze jej vykládat jako poradenství pro konkrétní situaci nebo osobu. Pro individuální využití je problematiku nutno konzultovat s odborníkem v dané oblasti (např. Vaším lékařem nebo trenérem).

Kapitoly článku:

Přidáno: 12.04.2015 | Upraveno: 20.09.2018

Zobrazení: 8 777x

Zobrazit diskusi k článku (1)

Vytisknout