Je správné kritérium AAS nebo PDCAAS?

Je správné kritérium AAS nebo PDCAAS?

Při dohadování o kvalitě proteinů se často mluví o chuti, pěnivosti či prášivosti. Méně už ale o poměrech jednotlivých vázaných i volných aminokyselin. Mnohdy se přitom různí výrobci, prodejci či dokonce výživoví poradci a trenéři ohánějí zastaralými kritérii jako BV, PER, NPU nebo PDCAAS.

Mnoho kulturistů, kteří se zajímají o výživu, bohužel čte pouze odborně se tvářící reklamní články v časopisech nebo na webech distributorů a nečte skutečnou odbornou literaturu a ani nečte zákony, týkající se potravin pro zvláštní výživu, což je i sportovní výživa. Aby se jim to líbilo, potom někteří distributoři rádi uvádějí zavádějící kritéria nebo informace o kvalitě proteinu. V podstatě uživatelé těchto výrobků by si měli uvědomit, že vždy zákon stanovuje u náročných výživ, například u dětí (rychle rostoucí organismus podobně jako svaly u sportovců) zastoupení aminokyselin, a to u každé aminokyseliny JEDNOTLIVĚ.

Takže v právním předpisu je vždy uveden název jednotlivé aminokyseliny a u ní číselná hodnota uvádějící, kolik gramů musí být ve 100 g bílkoviny obsaženo. Kolik má být jednotlivé aminokyseliny v proteinu, to stanovuje legislativa EU a národní legislativy „opisují“ takto stanovený optimální protein. Případně FAO doporučuje, že zastoupení aminokyselin se má blížit té tkáni, která má růst. Tedy pokud chcete, aby Vám rostly svaly, měly by se proteinové nápoje pro sportovce blížit co nejvíce složení aminokyselin lidské svalové tkáně.

Takto přepočítané hodnotě v procentech se říká aminokyselinové nebo chemické skóre aminokyseliny. Uvádí se vždy zásadně pro každou jednotlivou aminokyselinu. Anglickou zkratkou se to nazývá AAS nebo CS. To si nevymýšlejí výrobci, ti je v případech stanovených zákonem musejí dodržovat. Takže pokud někdo chce prezentovat protein z hlediska zastoupení aminokyselin, jak vyhovuje zákonu nebo požadavkům na výživu, tak v podstatě musí u výrobku číselně vyjádřit obsah aminokyselin v gramech na 100 g výrobku nebo 100 g čistého proteinu.


Co to přesně znamená?

Znamená to uvést 10-12 číselných údajů a čtenář si je mezi sebou musí porovnat. Samozřejmě je to dost náročné, protože každé číslo musí srovnávat. Proto byly snahy pro účely jiné než legislativní hodnotit aminokyselinové zastoupení nějak jinak, pokud možno jedním číslem. Bylo to zejména důvodu zjistit, která bílkovina je zajímavá jako doplněk stravy při NEDOSTATKU bílkovin. Nikoliv nadbytku bílkovin. Totiž při nedostatku bílkovin se vychází z toho, že při podvýživě zejména v chudých oblastech značný podíl tvoří méně kvalitní bílkovina s nedostatkem esenciálních aminokyselin.

Také proto se primárně řeší zejména zjištění nějaké hodnoty celkových esenciálních aminokyselin a vyjádření pokud možno jedním číslem. Neřeší se NADBYTEK a NEVYVÁŽENOST při dlouhodobě nadměrném příjmu typickém u silových sportů. Takže se všechny esenciální aminokyseliny SEČTOU do jednoho čísla a udělá se PRŮMĚR. Na tomto principu pak vznikají hodnoty EAAI nebo PDCAAS a podobné.

Je to jednoduché, ale zkreslující, protože PRŮMĚR NEPOSTIHUJE NADBYTEK NEBO NEDOSTATEK JEDNOTLIVÝCH AMINOKYSELIN. Kdo ještě nechápe, volím jiný příklad. Jak jsem již jinde uvedl, když si manželé sednou ke stolu k jídlu, on sní celé kuře a jí nedá nic, tak z hlediska PRŮMĚRU na manžele měli každý půl kuřete, takže to vychází dobře. A takto se to hodnotí „jako“ podle PDCAAS. Jenže manželka to vidí tak, že ona neměla nic a manžel měl celé kuře. A takto se to hodnotí „jako“ podle AAS. Nebo jiný příklad.

Pneumatiky běžného auta střední střídy se hustí na 2 bary. Všechna čtyři kola. Jenže pokud je to například dodávka s motorem vpředu, tak vpředu se hustí na 2,2 baru a vzadu na 1,8 baru. Ale pořád je to průměr 2 bary. Ale také by se to mohlo nahustit vpředu na 1 bar a vzadu na 3 bary. Pořád je to průměr 2 bary, ale tady už snad každý chápe, že to je špatně. Ale průměr je přeci v pořádku, a tak vám to prezentuje PDCAAS.

Zkrátka PDCAAS je vhodné reklamní tvrzení, neboli „reklamština“. Kdybyste s ním šli na schválení nějaké potraviny, kde musí být upravené a uvedené obsahy aminokyselin, tak by s vámi vyběhli, že byste se nestačili zastavit ani v přízemí u vchodu v kantýně. Musíte důsledně uvádět v gramech obsahy jednotlivých aminokyselin v proteinu, což znamená AAS. A ne to, co se vám hodí, nějaký průměr jako je PDCAAS.

Totiž mimo jiné kritérium PDCAAS legislativa vůbec nezná, pro zákonodárce je PDCAAS nepřijatelné. Nebo snad znáte legislativní předpis týkající se obsahů aminokyselin v potravinách, kde se PDCAAS může používat? Samozřejmě že chápu, že pořád existují jedinci, kteří si myslí, že to je nesmysl, a níže je i vysvětlení, proč si to stále myslí. Těm už zbývá jenom jedna možnost, aby napsali na ministerstvo zdravotnictví nebo Evropskou Komisi, že si vymýšlí o aminokyselinách nesmysly nebo dokonce podvody a že by se všechno mělo předělat, a kritérium AAS by se mělo zrušit. Že by jim to vysvětlili. Trochu smůlu mají jedinci, kteří jsou „tvrdí“ zastánci a konzumenti syrovátkových proteinů. Někteří jsou samozřejmě najatí roztleskávači jiných firem, což je pro ně ještě dobré, alespoň to nedělají zadarmo.


Copyright (C) 2013. Všechna práva vyhrazena. Autor: Petr Novák - sportovní a fitness výživa a doplňky stravy, redukční diety, zakázkový vývoj, výpočty receptur, texty etiket, notifikace. Pro převzetí části nebo celého článku je nutno mít schválení autora.

Článek má pouze informativní charakter pro lepší porozumění dané problematice, nelze jej vykládat jako poradenství pro konkrétní situaci nebo osobu. Pro individuální využití je problematiku nutno konzultovat s odborníkem v dané oblasti (např. Vaším lékařem nebo trenérem). Dávkování některých výrobků, pokud se liší od textu etikety, je uvedeno z praxe jiných osob, není individuálním doporučením pro čtenáře článku a pro případné použití je nutno jej konzultovat s odborníkem, např. lékařem.

Přidáno: 26.01.2014 | Upraveno: 20.09.2018

Zobrazení: 2 051x

Zobrazit diskusi k článku (1)

Vytisknout